Začínala s pár bonbony ve stánku. Teď má proslulou čokoládovnu a zaměstnává postižené

před 1 měsícem aktualne.cz aktualne.cz

Začínala s pár bonbony ve stánku. Teď má proslulou čokoládovnu a zaměstnává postižené

Přímo na náměstí v městečku Krásná Lípa u Rumburka se nachází výstavní secesní dům a v něm najdeme českou "továrnu na čokoládu" - čokoládovnu Mana, dílnu pro veřejnost a také obchůdek. Vše začíná u primárních surovin - kvalitních kakaových bobů z Tanzanie, Mexika, San Dominga, Venezuely či Papuy Nové Guiney. A pokračuje ruční výrobou. Podobně jako v případě továrny románového hrdiny Willyho Wonky i zde jsou možné zážitkové exkurze. A jde to i bez zlatého kuponu ukrytého v některém z balíčků.

V nepandemických dobách tu je ve tvůrčí dílně spoustu malých i dospělých návštěvníků, kteří si vytvářejí vlastní čokoládu, a když lijí čokoládovou hmotu do silikonových forem, své dílo ochutnávají. Jezdí i seniorské zájezdy nebo firmy na teambuilding. Proto tu mezi desítkami surovin do náplně a na zdobení najdeme třeba i chilli nebo šampaňské. Návštěvník může nahlédnout i do samotné výrobny a pozorovat míchání a temperování lahodné hmoty, kterou pak cukráři lijí do forem a začínají chladit.

Zaměstnanci tohoto podniku jsou z velké části zdravotně postižení lidé a další osoby výrazně znevýhodněné na trhu práce. "Nám prostě není jedno, co vyrábíme, jdeme cestou kvality. Nepřidáváme žádné náhražky kakaa, žádné další tuky. Tím si získáváme nové a nové zákazníky, kteří se zajímají o to, co jedí," vysvětluje spoluzakladatelka čokoládovny Mana Pavlína Šafusová.

A pak je tu čokokrámek, kam mohou kromě místních zajít třeba turisti směřující do Národního parku České Švýcarsko. Jezdí sem zákazníci i z dalekého okolí, neboť tahle výrobna dokáže udělat pamlsky na přání - libovolných tvarů a s nejrůznějšími nápisy a obrázky. Vyrábějí si tu totiž vlastní formy, zhotoví tu proto produkty na přání.

Od jednoho hrnce k továrně na čokoládu

Činnost zahájili v září 2012 tehdy ještě ve Varnsdorfu jako vedlejší hospodářskou činnost komunitního spolku Cedr, který ve složitém regionu Šluknovského výběžku podporuje vzdělanost, profesní rozvoj, zaměstnanost a dobrovolnictví. Snaží se také odstraňovat bariéry na trhu práce a zamezovat sociálnímu vyloučení osob.

"Začínali jsme jen s jedním chlaďákem a hrncem, jezdili po trzích a nabízeli své pamlsky zákazníkům formou ochutnávky, abychom získali nějakou zpětnou vazbu, jestli to vůbec umíme," vzpomíná zakladatelka. "Vůbec jsme tehdy nevěděli, jestli se uplatníme na trhu právě s čokoládou. Říkali jsme si, že je všude, pro všechny dostupná."

Čokoláda zájemcům chutnala tolik, že ji jeden z nich dokonce přirovnal k božskému pokrmu mana. Tak vznikl název jejich podniku. Od ledna 2013 se přestěhovali do větších prostor na krásnolipském náměstí a otevřeli tu i svůj kamenný obchod.

O jejich výrobky byl najednou velký zájem, přibývalo zakázek i zaměstnanců. V roce 2014 se proto rozhodli založit sociální družstvo, což je podnik, který provozuje obecně prospěšné činnosti a integruje znevýhodněné osoby do společnosti. Registraci dostali "k ježíškovi" a první handicapovaní pracovníci nastoupili v lednu 2015. Rok nato ještě otevřeli i svou zážitkovou dílnu.

Dnes zde pracují třeba lidé po onkologické léčbě, lidé s duševním či mentálním postižením. "Přistupujeme k sobě jako člověk k člověku bez rozdílu, dohromady tvoříme sebeřídící patnáctičlenný tým, neexistuje tu nějaká hierarchie," vysvětluje Šafusová specifické fungování podniku.

Místo jednoho chlaďáku a putování s pár čokoládovými bonbony po trzích nyní na sto metrech čtverečních zpracují kolem dvou tun surovin za rok. A už i současná provozovna jim začala být malá. Nebýt koronaviru, už by působili v dalším pronajatém prostoru.

Podnikání z cípu republiky

Šluknovský výběžek, kde Krásná Lípa leží, je nejsevernějším cípem republiky, navíc s nízkou životní úrovní - nezaměstnanost, nevzdělanost i rozvodovost tu patří k nejvyšším v Česku. Přesto si Pavlína Šafusová nemyslí, že by podnikání odtud pro ni znamenalo nějaký výrazný handicap. 

"Na internetu mezi e-shopy máme všichni startovní čáru stejnou. A co se týče kamenného krámku, tak když zrovna není pandemie, přijíždí sem spousta turistů za krásnou krajinou a čerstvým vzduchem do Národního parku České Švýcarsko. Takže to rozhodně necítím jako handicap," říká.

Z možné nevýhody se naopak snaží udělat přednost. Na trhu se odlišují tím, že své čokolády zdobí dominantami města i okolní přírody. A suroviny, které jdou sehnat ve zdejším regionu, kupují rovněž zde.

Jak dále vysvětluje, nejde jim ani tak o velký růst, ale hlavně o udržitelnost ve všech směrech - nejen ekonomickou, ale i sociální a ekologickou. "Snažíme se nevydrancovat přírodu, používáme ekologické obaly, tuky nesplachujeme do kanalizace, protože nám jde o kvalitu vody. Důležitá je i sociální udržitelnost, nebereme člověka jako lidský zdroj, ale především jako člověka. A co se týče ekonomické udržitelnosti, nechceme raketový růst, aby pak nenastal raketový pád, místo toho chceme vyplácet spravedlivé odměny," vypočítává.

Koronavirus Manu nepoložil, krámek stále od pondělí do neděle funguje, coby potravinářský obchod totiž může být otevřený. Zákazníci si akorát teď častěji naklikají kombinaci svého nákupu doma přes internet a na Křinickém náměstí si ho pouze vyzvednou. Zakázku je totiž možné kombinovat po jednotlivých bonbonech.

"Přežili jsme, nicméně pandemie nás citelně zasáhla. Snědla nám všechny úspory, které jsme měli na rozvoj," konstatuje spoluzakladatelka čokoládovny. Museli se prý s pokorou stáhnout a omezit, aby nemuseli nikoho propouštět. Vzhledem k nejistotě firem třeba neměli zdaleka tolik vánočních zakázek jako v normálním roce. "Tak uvidíme, jak se nám povede dál. Zatím jsme na pěkné nule a jsme za ni rádi," uzavírá.

Video: Mikuláš v roušce Maďary pobouřil, cukrář teď ale sotva stíhá všechny objednávky