Dokázala "zdemolovat" i samotného Bidena. Kdo je Harrisová, možná viceprezidentka USA

před 1 měsícem aktualne.cz aktualne.cz

Dokázala

Kamala Harrisová je první černošskou političkou, kterou jedna ze dvou vládnoucích stran USA nominovala na viceprezidentku. A pokud by byl Joe Biden zvolen, stala by se historicky první ženou v druhém nejvyšším úřadě Spojených států.

"Je mi velkou ctí oznámit, že jsem si vybral Kamalu Harrisovou. Neohroženou zastánkyni obyčejných lidí a jednu z těch, kdo slouží veřejnosti," oznámil Biden v úterý odpoledne na Twitteru.

Pětapadesátiletá senátorka za stát Kalifornie je zástupkyní hned dvou menšin. Po otci, který do USA emigroval z Jamajky, se hlásí k černošskému původu. Po matce, která přišla do USA v roce 1958 z Indie, má asijské rodinné kořeny. A konkrétně americko-indická komunita je v USA poměrně početná a vlivná.

Řečeno sportovní terminologií, Kamala Harrisová splnila roli favoritky. Od chvíle, kdy Biden letos v březnu oznámil, že si k sobě do listopadového souboje o Bílý dům vybere ženu, patřila Harrisová mezi nejvážnější kandidátky.

Akcie Harrisové, která byla od počátku v nejužším výběru, ještě vzrostly po květnovém zavraždění černocha George Floyda během policejního zásahu, kdy se otázky rasové rovnoprávnosti v USA dostaly do popředí společenského zájmu. Především pro mladší demokratické voliče a pro menšiny to je velké téma. A Biden evidentně vsadil na to, že Harrisová mu může pomoci, aby tito lidé přišli v listopadu volit.

"Joe Biden může sjednotit americký lid, protože za nás bojoval celý svůj život. Jsem poctěna, že se k němu mohu připojit jako kandidátka naší strany na viceprezidentku," přijala Harrisová v úterý svoji kandidaturu.

Favoritka od první chvíle

Harrisová, bývalá generální prokurátorka státu Kalifornie, se uprostřed společenského neklidu po smrti George Floyda postavila nejen do čela několika průvodů, které demonstrovaly v ulicích Washingtonu. Jako senátorka se stala i spoluautorkou demokratického návrhu zákona reformy policie a soudního systému.

"Jako bývalá prokurátorka říkám: potřebujeme celonárodní standardy, jak může policie používat sílu," prohlásila Harrisová, když před několika týdny představovala obrysy reformy.

Biden vedle ní uvažoval ještě o několika dalších černošských političkách. Například o Susan Riceové, která s ním sloužila jako poradkyně pro národní bezpečnost v Bílém domě prezidenta Baracka Obamy. Z hlediska čistě osobních sympatií by k ní měl Biden podle amerických médií blíže než k Harrisové.

V jejích prospěch ovšem patrně rozhodlo, že zatímco Riceová nebyla po odchodu z Bílého domu tolik vidět, Harrisová se naopak v posledních čtyřech letech, od zvolení do Senátu v roce 2016, profilovala jako energická, profesně zdatná oponentka politiky republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Na začátku byla "rána do žaludku"

Opakovaně na sebe upozornila jako výrazná osobnost, která dokáže svoji erudici právničky a prokurátorky uplatnit v politické praxi. Byla například nejvýraznějším demokratickým politikem, kteří v roce 2018 během slyšení v Senátu grilovali Trumpova kandidáta do Nejvyššího soudu USA Bretta Kavanaugha.

Mimořádnou viditelnost si pak Harrisová zajistila, když v lednu 2019 sama oznámila demokratickou kandidaturu na prezidentku. A byl to paradoxně právě tvrdý atak na jednoho z jejích tehdejších demokratických soupeřů, na Joea Bidena, který jí udělal obrovskou reklamu.

Loni v červnu, v první televizní debatě demokratických kandidátů, Harrisová Bidena naprosto zdemolovala, když mu vyčetla jeho desítky let staré politické postoje. Naprosto zaskočený Biden nedokázal reagovat a americká média už předpovídala konec jeho kampaně.

Nakonec to dopadlo jinak, svoji kampaň o pár měsíců později ukončila Harrisová a Biden naopak letos v březnu vyhrál demokratické primárky. Bidenova manželka Jill prý ovšem nemohla Harrisové tento výpad proti jejímu muži dlouho zapomenout.

"Bylo to jako rána do žaludku," nechala se slyšet Jill Bidenová ještě letos v březnu. A podle amerických médií musel Joe Biden překonat právě její veto, než se rozhodl pro Kamalu Harrisovou.

Nejhorší z nejhorších…

"Byl jsem trochu překvapen," komentoval prezident Trump v úterý během tiskové konferenci v Bílém domě zprávu, že Harrisová je Bidenovou kandidátkou na viceprezidentku. Hned ale na ni tvrdě zaútočil.

Označil ji za "mimořádně zlou, nejhorší, nejpodlejší" ze všech členů Senátu. Tvrdý atak proti Harrisové rovněž okamžitě spustila Trumpova kampaň.

V připraveném spotu, který je součástí prohlášení na webu kampaně, označuje Harrisovou za političku "radikální levice", která by Američanům přinesla "biliony nových daní" a která prý sama dříve označila Bidenovy názory za rasistické.

V rámci Demokratické strany má ovšem Harrisová ve skutečnosti blíže k demokratickému středu, kam patří i Biden, než k progresivní levici. Jako senátorka sice v jednu chvíli podpořila návrh svého levicového kolegy Bernieho Sanderse na zavedení všeobecného zdravotního pojištění garantovaného státem. Později se ale vyslovila pro systém, který zachovává účast komerčních pojišťoven a soukromého pojištění občanů, což je právě i pozice Joea Bidena.

"Politika musí být relevantní. To je princip, kterým se řídím. Je to relevantní? Pokud ne, tak je to jen krásný sonet," uvedla Harrisová loni pro americký deník New York Times, proč odmítá některé programové cíle progresivní levice.

Ve svém výběru jí dal Biden přednost právě i před levicovější senátorkou z Massachusetts Elizabeth Warrenovou. Ta by sice oslovila mladé progresivní voliče, ale Bidenova priorita je jinde.

Sázka na menšiny

Jeho rozhodnutí ukazuje, že jeho kampaň akcentuje nutnost přivést k volbám černošské voliče a další zástupce menšin. "Pro tyto voliče bude Harrisová úžasnou motivací," komentoval Bidenovu volbu viceprezidentky vlivný černošský kongresman James Clyburn z Jižní Karolíny, který v uplynulých týdnech patřil k těm, kdo u Bidena lobovali za černošské političky.

V obdobném duchu Bidenův výběr pochválili i mnozí další demokratičtí politici. Je zřejmé, že demokraté se opravdu bojí, aby se neopakoval scénář voleb z roku 2016. Jednou z příčin prohry jejich tehdejší kandidátky Hillary Clintonové s Donaldem Trumpem byla právě nízká účast černošských voličů.

Kamala Harrisová, které bylo sedm let, když byl Joe Biden poprvé zvolen do Senátu, se narodila v Oaklandu v Kalifornii. Poté co se její rodiče odloučili, ji společně s její sestrou vychovávala matka v kalifornském Berkeley.

Harrisová vystudovala Howardovu univerzitu ve Washingtonu a pak pokračovala na právech na Kalifornské univerzitě v Hastingsu. Ve své následné profesní kariéře rychle stoupala.

Nejdříve byla oblastní prokurátorkou v San Francisku, odkud v roce 2011 postoupila na místo generální prokurátorky státu Kalifornie. V té době byl jejím kolegou ve státě Delaware tamní generální prokurátor Beau Biden, starší syn Joea Bidena.

V roce 2015 Beau Biden zemřel na rakovinu. Jak ovšem v úterý připomněla Bidenova kampaň, někdejší profesní přátelství mezi Beau Bidenem a Kamalou Harrisovou bylo začátkem cesty, na jejímž konci si ji jeho otec vybral za viceprezidentku.

V roce 2014 se Harrisová vdala za právníka Douglase Emhoffa, mají dvě dcery z jeho prvního manželství. O dva roky později byla Harrisová, teprve jako druhá černoška v historii USA, zvolena do amerického Senátu.

První prezidentka USA?

"Kamala Harrisová je most k příští generaci," řekl o ní Joe Biden letos na začátku března, když s ním vystoupila na jeho mítinku v Michiganu. Tehdy ještě nikdo nevěděl, že si ji vybere za kandidátku na viceprezidentku.

Nyní ovšem jeho slova dostala nový význam. Z logiky americké politiky, kdy viceprezidenti často později sami kandidují na prezidenta, vyplývá, že výběrem Harrisové ukázal Biden zároveň na ženu, která to může dotáhnout až do Oválné pracovny Bílého domu.

K čemuž ještě přičtěme spekulace amerických médií, že sedmasedmdesátiletý Biden by se v případě svého letošního zvolení mohl spokojit jen s jedním volebním obdobím. Pak by Harrisová přišla na řadu už v roce 2024.

Video: Joe Biden v předvolebním videu k Donaldu Trumpovi a Číně